Co mi škola dala a vzala
Co mi škola dala a vzala?
Přemýšlím zda se vůbec jednou větou(respektive úvahou) Co mi škola dala a vzala dají vyjádřit celé 4 roky. Povinné školní docházce je prostě konec; teď je čas na shrnutí kladů a záporů. Tak do toho.
Škola mi v prvé řadě dala spoustu vědomostí a znalostí. Bez nich bych nebyla nic. Nevěděla bych například, co je přívlastek či sinus; neznala bych žádného Napoleona, Komenského a co je nejhorší, nemohla bych ani napsat uhle úvahu.
Také mi dala určité zaměření. Chodila jsem do matematické třídy plné (nečekaně) matematiky a také fyziky. No a to mi dalo chuť pokračovat v tomto oboru i na střední. Také jsem „poznala“ svou náklonnost k angličtině a slohu. Za tohle jsem moc vděčná.
Nesmím zapomenout na pro mě hodně důležitou věc a to na kamarády, které jsem díky třídě poznala. Všichni jsou v mém srdíčku, na nikoho nezapomenu. A to přeze všechno, co se kdy událo.
Pokud mám mluvit o něčem, co mi škola vzala, musím určitě zmínit čas. Vždyť jsem v těchto vizovických lavicích strávila 4 roky! To je ale doba. A pak ten čas věnovaný domácí přípravě...Škoda mluvit. Ale nelituju.
Vzala mi též hodně nervů a třeba i trpělivosti. Obzvláště poslední dobou - druhé pololetí osmičky a to první devítky. Známky byly pro nás hodně důležité, učitelé toho po nás spoustu chtěli...Navíc už jsme měli nějaké vysněné cíle. kvůli kterým jsme se snažili. Moji psychiku tohle hodně ovlivňovalo.
A teď můžu říct, že se vše vyplatilo. Jsem přijatá a na závěr říkám jen jedno jediné slovo(škole): „DÍKY“.